Ahoj, jelikož je to už asi 8 měsíců co jsem dostal jako dárek užovku červenou a mám tu jen fotky, tak bych se rád podělil o zážitky které jsem prožil během tohoto krátkého období. když jsem tu to užovku dostal byla jako hadička menší než malíček dospělého člověka. měl jsem strach aby ji nebyla zima a aby nestrádala hlady. nekdy jsem si připadal jako bych se staral o své vlastní dítě. Avšak jak ubíhal čas a já každý týden chodil do místního zverimexu a kupoval živou potravu pro mého svěřence, tím vetší radost jsem měl z mých chovatelských úspěchů.
je tomu už 1 měsíc a užovka která dostala jméno Agáta dorostla délky asi něco přes metr dostala nový domov. hned se v něm zabydlela a jelikož tam má mnoho místa pořídil jsem ji kamaráda. mlé miminko užovky červené albína. a hned bylo po smutku ze samoty. oba si našli své místo. i když se malý Ozzák stále schovává a já už myslel hned druhý den po koupi že se mi ztratil byl jen zalezlí ve vykotlaném pařezu. a jen jednou za dva dny se ukáže abych o nej neměl strach a že je v pořádku.
